Triskel Obloha v únoru 1999

Úvod
Nemeton - místo setkání

Filosofie, mythologie
Llewova smrt
Keltské náboženství
O aktualismu v humanitních vědách
Staré pověsti české - nebo bójské?
Brighid, jasná bohyně Keltů
Samain - čas zániku a obnovy
Druidové v proměnách doby

Historie
Kelti v Čechách

Astronomie
Obloha v říjnu, listopadu a prosinci
Obloha v září
Obloha v červenci a srpnu
Obloha v červnu
Obloha v květnu
Obloha v dubnu
Obloha v březnu
Obloha v únoru
Obloha v roce 2000
Mars, 27.8.2003
Potíže s kalendářem
Novopohanský druidský kalendář
Několik poznámek k článku
"Novopohanský druidský kalendář"

Rostliny, stromy, ogham
Robert Graves: Bílá bohyně
Stromy keltského oghamu

Recenze
John Gribbin: Pátrání po Schroedingerově kočce
Václav Tatíček: Přemyslovské lustrování

Fotografie

Odkazy


Zpět na hlavní stránku
Vzhledem k tomu, že se množí výzvy, aby se v Nemetonu hovořilo o astronomických pozorováních (alespoň o těch, ke kterým nepotřebujeme nic jiného než oči a nezataženou a příliš nepřesvícenou oblohu), a velký článek o fundamentálních astronomických záležitostech typu „kdy vychází úplněk" nebo „kolikrát do roka Slunce vychází na východě" je stále ještě v přípravě, rozhodla jsem se začít uvádět malý přehled událostí na obloze. Můžete jej využít k plánování budoucích pozorování, upozorňuji ovšem, že uvedená data jsou spočtena pomocí nikoli všemocného počítačového programu (a ještě ke všemu mnou) a mohou tam být chyby (doufám, že ale žádné zásadní). Doporučuji také výbornou stránku Instantní astronomické noviny, kde mají velmi spolehlivé a čerstvé astronomické informace včetně možností pozorování i s mapkami.

Začněme tím, co je nejvíce zjevné - Sluncem a Měsícem. Začátkem února Slunce vychází kolem půl osmé a zapadá kolem páté (všechno uvádím v běžném středoevropském čase, na který máme nařízené hodinky, to jest GMT+1, a všechno platí pro zeměpisnou polohu Prahy - odchylky pro jiná místa republiky nejsou velké), koncem února už Slunce vychází před sedmou hodinou a zapadá kolem tři čtvrtě na šest. Co se Měsíce týče, úplněk byl 31. ledna (na Imbolc!) a další bude 2. března. V tyto dny vychází Měsíc tehdy, když zapadá Slunce. Nov bude 16. února - Měsíc bude vycházet a zapadat spolu se Sluncem, ale nebudou se zcela překrývat a nedojde tedy k zatmění Slunce. Poslední čtvrť Měsíce bude 8. února (bude vidět právě polovina Měsíce ve tvaru C) a první čtvrť bude 23. února (totéž, ale ve tvaru D). Časy západů a východů Měsíce a Slunce naleznete v následujícím grafu, odkud snadno můžete zjistit, který den připadá na nov - je to ten, kde se protínají křivky východu Měsíce a východu Slunce. Podobně byste zjistili i den úplňku - protínají se zde křivky východu Měsíce a západu Slunce.

Zvetsit graf
Zvětšit graf

Předchozí graf je dosti neučesaný, což je způsobeno hlavně nepřesnostmi výpočtu. V literatuře se uvádí (a počítačem lze zjistit) měsíční index, který krásně ukazuje, kdy je úplněk, kdy nov a kdy která čtvrť. K tomu se používá následujícího značení: nov (ovšem nikoli nov v původním smyslu prvního nově spatřeného dorůstajícího Měsíce, ale ve smyslu astronomickém) = 0,00, čtvrť = 0,50 a úplněk = 1,00. V dalším grafu je zaznamenán průběh hodnot tohoto indexu během února.

Zvetsit graf
Zvětšit graf

Ještě zajímavější (a obecně málo známý) je cyklus azimutů východu a západu Měsíce. Má tvar velké vlnovky, která se skládá z vlnovek malých. Jednu z těchto malých vlnovek uvidíte na následujícím grafu. Azimuty vycházejícího Měsíce jsou uvedeny ve stupních podle astronomické zvyklosti, kdy 0 stupňů znamená sever, 90 východ, 180 jih a 270 západ. Z grafu je patrné, že v únoru vychází Měsíc na východě dne 4. a 19., zatímco v ostatních dnech vychází na (východo)jihovýchodě nebo (východo)severovýchodě s odchylkou do 30 stupňů.

Zvetsit graf
Zvětšit graf

Nakonec se ještě zmíním o planetách. V noci z 6. na 7. února (a ráno 7. února před východem Slunce) dojde v souhvězdí Panny ke konjunkci Měsíce a Marsu (Měsíc v té době couvá, ale je ještě dost silný, takže Mars přesvítí; v šest ráno by měla obě tělesa být na jižní obloze asi 30 stupňů vysoko). K jistě krásnému jevu (nebude-li zataženo) pak dojde mezi 20. až 24. únorem. Jde o konjunkci Jupitera a Venuše, která bude vrcholit 23. února, kdy by obě planety měly být těsně vedle sebe. Budou pozorovatelné v souhvězdí Ryb po západu Slunce, zapadají totiž kolem osmé večer. Dívejte se po západu Slunce na (západo)jihozápadní oblohu (kolem sedmé hodiny večerní by měly mít Jupiter i Venuše azimut přibližně 260 stupňů a výšku asi 10 stupňů) a dejte vědět, co zajímavého jste viděli.

Pro vytvoření grafů byla použita data z programu MoonCalc 4.0 (c) Dr. Monzur Ahmad

Petra Eleonora Neumanová