|
V prvních dnech "světlé poloviny roku" Slunce vychází přibližně v půl páté normálního středoevropského (tj. skutečného slunečního) času, tedy v půl šesté letního středoevropského času (SELČ), který máme na hodinkách. Koncem května bude Slunce vycházet už kolem páté hodiny letního středoevropského času. Počátkem měsíce Slunce zapadá kolem čtvrt na devět letního středoevropského času, koncem měsíce až kolem deváté.
Měsíc bude 8.5. v poslední čtvrti (tj. bude vidět polovina Měsíce ve tvaru C), 15.5. bude v novu (nebude tedy vidět, protože tehdy putuje oblohou společně se Sluncem), 16.5. by měl být viditelný první srpeček nového Měsíce na západě ("nové světlo"), 22.5. bude Měsíc v první čtvrti (tj. bude vidět polovina Měsíce v podobě písmene D) a 30.5. bude úplněk.
Pokud bude hezky, dívejte se 18.5. večer po západu Slunce na západní a severozápadní obzor; uvidíte Venuši a srpeček Měsíce vedle sebe. 26.5. bude Měsíc v konjunkci s Marsem - podobný jev jste mohli pozorovat 29.dubna. Mars je ostatně i v květnu dobře pozorovatelný, je v souhvězdí Panny (nedaleko jasné namodralé hvězdy Spica, vedle níž ještě více vynikne jeho červenooranžová barva), a je viditelný po celou noc, protože vrcholí přibližně na jihu o půlnoci. Na Beltine byl mimochodem nejblíže k Zemi: 86,5 milionů km.
Podívejte se na tradiční grafy a hlavně pozorujte oblohu a přírodu vůbec!
Zvětšit graf
Zvětšit graf
Zvětšit graf
Pro vytvoření grafů byla použita data z programu MoonCalc 4.0 (c) Dr. Monzur Ahmad
|
