 |
Obloha v říjnu, listopadu a prosinci 1999 | ||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||||
|
V podzimních, nebo, chcete-li, v zimních měsících bývá obloha o to krásnější, oč je méně příjemně pozorovatelná: jen málokdo vydrží delší dobu uchváceně zírat vzhůru na třpytící se planety a hvězdy v křišťálově čisté, ale mrazivé noci. Pro ty z vás, kteří se první větou nenecháte odradit, uvádím několik základních údajů:
Východy a západy Slunce a Měsíce naleznete v obvyklých grafech (pozor, nyní už platí normální středoevropský čas, takže k údajům v grafech nemusíte přičítat hodinu). Všimněte si, že od podzimní rovnodennosti koncem září se délka dne zkracuje stále pomaleji - až do prosincového slunovratu, kdy se pomalé zkracování dní zcela zastaví a den se zase začne pomalu prodlužovat se stále se zrychlujícím tempem, vrcholícím jarní rovnodenností v březnu. V tomto období mohou také dokonce i lenoši jako já občas zahlédnout vycházející Slunce; místo, kde vychází a zapadá, se až do slunovratu posouvá směrem k jihu (viz Obloha v červnu). A ještě jednu věc. Některým možná připadá zvláštní, že v první větě tohoto článku zmiňuji "podzimní" nebo "zimní" měsíce. Astronomický a občanský podzim samozřejmě začíná podzimní rovnodenností a končí zimním slunovratem. Zdá se mi však, že středoevropské přírodě lépe odpovídá takové dělení roku, kdy je podzimní rovnodennost vyvrcholením podzimu a zimní slunovrat vyvrcholením zimy. V keltském kalendáři, dělícím rok na tmavou a světlou polovinu, byl pravděpodobně za počátek tmavé poloviny a současně zimního období považován přelom října a listopadu - Samhain. Je to den na půli cesty mezi rovnodenností a slunovratem, začátek skutečné zimy, která vrcholí slunovratem a trvá do počátku února, a je považován za "keltský Nový rok" - takže, poněkud zpožděně, vám do nového roku přeji splnění všech dobrých přání.
Pro vytvoření grafů byla použita data z programu
|
